Chalupění - ze sbírkového fondu


Rádlo z Velkých Svatoňovic

Rádlo bylo důležitým zemědělským nástrojem, používaným k  "obvorávání" brambor, kypření půdy, v horských oblastech i k ostatním druhům orby. Rádlo na rozdíl Rádlo od pluhu půdu jen kypřilo, neobracelo. Železnou radlicí rozrývalo ornici stejnoměrně na obě strany. Podle oblasti používání nebo drobných konstrukčních rozdílů (např. podle druhů zeminy) se můžeme setkat s rádly různých názvů: Trutnovský hák, jindy též českomoravský, slezský nebo krkonošský hák, valašský hák, šumavský nákolesník, plánské rádlo, doupovský a domažlický krahulík, percák apod.
Rádlo bylo poháněno koněm nebo krávou, v chudých oblastech i silou lidskou. Samotná práce s rádlem - například "obvorávání" brambor (přihrnutí zeminy k nati brambor) nebyla nijak snadná. Sedlák nebo jeho pomocník zvaný pohunek museli dbát zejména na správném směru jízdy rádla, aby při "obvorávání" brambor nedošlo k jejich podorání nebo vyorání. Záleželo však i na zvířeti. Kůň nebo kráva museli být řádně vycvičení aby chodili pěkně prostředkem mezi řádky. Práce "obvorávání" brambor spadala do období sušení sena tedy začátkem června. K práci se nastupovalo v ranních nebo večerních hodinách, aby obtěžujícího hmyzu bylo co nejméně a tažný dobytek byl klidný a nápomocný.


Připravili: Bc. Pavel Melichar a Jiří Martinec, foto-design Varta s.r.o. Trutnov. Čerpáno z Československé vlastivědy díl III, lidová kultura, Orbis, Praha, 1968.

                                                                                                                  zpět